Literární večer ve volném cyklu
„Franz Kafka inspiruje českou literaturu“

 
 
Středa 23. 4. v 18:00
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea (Maiselova 15, Praha 1, 3. patro)
Poselství Egona Hostovského dnešnímu čtenáři

Vzpomínkový večer ke 100. výročí narození předního českého prozaika 20. století připravily Vlasta Skalická a Olga Castiellová. Úvod přednese literární historik Vladimír Karfík. Během večera zazní úryvky ze spisovatelova díla.
 

 
 

Literární večery a setkání se spisovateli na téma „Kafka a Borges – osobnosti moderní literatury 20. století“

 
 
Pondělí 28. dubna v 17:30
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Literární večer s Maríou Kodamou
 
María Kodama je manželkou Jorge Luise Borgese a presidentkou Fundación Internacional Jorge Luis Borges.
S José Luisem Borgesem studovala anglosaský a islandský jazyk a literaturu. Společně přeložili do španělštiny knihy Breve antología anglosajona (z anglosaštiny), La alucinación del Gylfi (z islandštiny), Cien dísticos od Angela Sibelia a z angličtiny El libro de almohada od Sei Shonagon.
Za nejdůležitější považuje to, že „rostla“ po boku Borgese, byla jeho životní partnerkou, mohla sledovat literární tvorbu a ctila stejné estetické i etické závazky, jimiž se řídil i on.
 
Středa 30. dubna v 18:00
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Jan Vodňanský: Jak mi dupou králíci
Nový aktuální kabaret
 
Autor známý již několika generacím z kabaretních vystoupení ve dvojici Vodňanský + Skoumal tentokrát účinkuje „sólo“ ve své oneman show pojmenované podle známé písně. V programu se diváci setkají převážně s novými písněmi z nejnovější tvorby. Program obsahuje i novinky z ostatních Vodňanského žánrů, jako jsou krátké básně, slogany, povídky, aforismy i aktuální improvizované komentáře u tabule.
 
Pondělí 5. 5. v 18:00
Francouzský institut v Praze (Štěpánská 35, Praha 1, Kino 35)
Bernard Michel: Praha, Belle époque
 
Historik Bernard Michel uvede novou interpretaci Kafkova díla, publikovanou v knize "Prague, Belle époque 1890-1928", která právě vyšla v nakladatelství Aubier-Flammarion. Analyzuje v ní hluboká pouta, jež vázala Kafku k pražské společnosti, k české i německé avantgardě, a poukazuje na to, že Kafka není představitelem úředníků, ale pražských soukromých podnikatelů. Zdá se, že Kafka, který nikdy nebyl státním úředníkem, neprojevuje žádný zájem o stát, který nepovažuje za hrozbu na rozdíl od rodiny, jež je vždy zdrojem konfliktu. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel novou interpretaci Franze Kafky.
Bernard Michel je emeritním profesorem na Université Paris I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy. Obdržel čestný doktorát Karlovy university v Praze.
 
 
Úterý 6. 5. v 18:00
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Literární večer s Petrem Borkovcem

Básník a překladatel Petr Borkovec (1970) od roku 1992 působí jako redaktor pražské revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Dosud vydal sedm básnických sbírek (Needle-book, Vnitrozemí. Vybrané a nové básně 1990–2005 aj.). Překládá ruskou poezii 20. století (U řek babylonských, 1996; Vladislav Chodasevič Těžká lyra, 2003 aj.). S Matyášem Havrdou spolupracoval na překladu Sofoklova Krále Oidipa (1999) a Aischylovy trilogie Oresteia (2002). S koreanistou Vladimírem Puckem přeložil antologii klasické korejské poezie Jasná luna v prázdných horách (2001).
 
 
Středa 7. 5. v 18:00
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Literární večer s Václavem Cílkem

„V Borgesově světě je pozoruhodně málo místa pro kulíky, ryby a květiny. Borges málokdy mluví o vodě a kamenech a vyloženě se vyhýbá tématům, které mají něco společného s lišejníky a břízami.“

Václav Cílek (1955) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie ložisek. V Geologickém ústavu AV ČR se nejprve zabýval uranovými ložisky a výzkumem měsíčních hornin. Po roce 1990 se naplno věnuje studiu klimatických oscilací a změn prostředí v nejmladší geologické minulosti. Od roku 1995 vede na Karlově univerzitě kurzy týkající se krajiny a historie. Jeho knihy Krajiny vnitřní a vnější (2002) a Makom. Kniha míst (2004) se staly literární senzací. Je autorem pozoruhodné knihy inspirované dílem Jorge Luise Borgese Borgesův svět (s ilustracemi Heleny Wernischové, 2007), která je nominována na Cenu Magnesia Litera 2008 v kategorii publicistika.
 
 
Pondělí 12. 5. v 17:30
Sál Institutu Cervantes v Praze (Na Rybníčku 536/6, Praha 2, vstup ze Štěpánské ulice)
Cristina Piňa: “Buenos Aires como margen de Occidente en la obra de Jorge Luis Borges” / “Buenos Aires jako hranice Západu v díle Jorge Luise Borgese”
Večer připravený ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze v rámci cyklu přednášek s argentinskými hosty. Ve španělštině, zajištěno konsekutivní tlumočení.
 
Přednáška se soustřeďuje na nástup národních témat v literatuře, na kterém se Jorge Luis Borges podílel po návratu z Evropy ve dvacátých letech. Oproti dvěma proudům (kreolismus Gálveze, Rojase a Lugonese a kosmopolitismus avantgardních kolegů Giranda nebo Xula Solara), s nimiž se Borges střetává jak ve svých prvních dvou knihách básní, tak ve svém programovém textu Argentinský spisovatel a tradice, Borges ve své tvorbě rozvíjí téma okrajů a hranic. Přijímá svou zemi a své emblematické město jako hranice Západu, kreolizuje západní tradici a současně nechává působit Západ na svou kreolskou kulturu. Prostor křížení mezi centrálním a marginálním, kde se zároveň spojují avantgardní a národní elementy, vytváří autentickou literární poetiku, která charakterizuje i další oblasti a aspekty Borgesova díla. V jeho pozdější tvorbě se tato poetika dále prohlubuje a tříbí.
 
Cristina Piňa je profesorkou literární teorie a kritiky na Universidad Nacional de Mar del Plata a ředitelkou expertní skupiny Escritura y productividad.
Vydala sedm knih básní, z nichž poslední je “Pasajera en tránsito” (2006), dále osm knih esejů, literární teorie a kritiky, tou poslední je “Poéticas de lo incesante. Sujeto, materialidad y escritura en Amelia Biagioni” (2005), úvodní studie ke sbírkám básní a příběhů od různých autorů a více než padesát článků ve sbornících a časopisech v Argentině i v zahraničí.
Z angličtiny a francouzštiny přeložila více než sto knih a divadelních her, za něž obdržela různá ocenění. V roce 2006 získala Diplom za zásluhy v kategorii Literární teorie a lingvistiky Premio Konex para las Humanidades (období 1996-2006).

 
 
Středa 14. 5. v 17:30
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Marcelo Abadi: “De los cabalistas al judío de ojos tristes” /“Od kabalistů k Židovi se smutnýma očima”
Večer připravený ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze v rámci cyklu přednášek s argentinskými hosty. Ve španělštině.
 
Různé židovské prameny procházejí dílem autora povídky Alef. Borges se zajímá jak o kabalistickou magii, tak o velkého racionalistu Benedicta Spinozu, který byl sice vyobcován ze synagogy v Amsterodamu, to však neznamená, že by byl o to méně Židem.
Stejně jako Kafka i Borges hledá ztracený jazyk, lépe řečeno, původní jazyk. Z tohoto hledání pramení výjimečně čistý, jedinečně průzračný rukopis.

Marcelo Abadi vystudoval filosofii na pařížské Sorbonně. Vyučoval na Universidad Nacional v Buenos Aires a na Universidad Nacional del Sur. Vydal tři knihy s filosofickou tematikou a napsal mnoho esejí, které vyšly v Argentině i v cizině. Některé z nich byly věnované dílu J. L. Borgese.

 
 
Čtvrtek 15. 5. v 17:30
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
María Victoria Suárez: “En el marco de Borges y su Argentina universalidad” un bosquejo a cuestión del amor y la pasión de su literatura” / „Nástin otázky lásky a vášně v Borgesově díle v rámci tématu Borges a jeho argentinské vidění světa
Večer připravený ve spolupráci s Institutem Cervantes v Praze v rámci cyklu přednášek s argentinskými hosty. Ve španělštině, zajištěno konsekutivní tlumočení.
 
„Nit se ztratila; i labyrint se ztratil. Teď dokonce ani nevíme, zda nás obklopuje labyrint, tajemný vesmír nebo náhodný chaos. Naším krásným úkolem je představit si, že existuje labyrint i nit.”
Jorge Luis Borges

 
María Victoria Suárez je básnířka, publicistka a překladatelka. Píše pro buenosaireské deníky „La Razón“, „La Prensa“ a „La Nación“. Přispívá i do španělských a kolumbijských novin. Vydala mnoho básnických sbírek („Intención de Verde“, „La casa de Heráclito, con un disfraz de merodeo“, „Jardín paterno“, „Vida de Viuda“, „Líne Crónica“) a knihu esejů „Existencia y Lógica Poética“ věnovanou dílu Alberta Girrho. Textem „Fuego del Aire“ vzdala hold Borgesovi. Překládá z angličtiny, francouzštiny a italštiny.
 
 
Pondělí 19. 5. v 18:00
Sál Společnosti Franze Kafky (Široká 14, Praha 1)
Literární večer s Arnoštem Lustigem
 
Dílo spisovatele Arnošta Lustiga (1926) je silně zasaženo osobní zkušeností s nacistickými koncentračními tábory. Z rasových důvodů byl roku 1942 poslán do Terezína, prošel Osvětimí i Buchenwaldem. V březnu 1945 uprchl z transportu smrti, do osvobození se skrýval. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce. Poté pracoval v rozhlase, od roku 1958 v Mladém světě, byl scenáristou na Barrandově (scénář pro filmy Transport z ráje, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou aj.). Po srpnu 1968 odešel nejdřív do Jugoslávie, poté žil v Izraeli a nakonec se usadil v USA, kde vyučoval film a literaturu na univerzitě ve Washingtonu. Po roce 1989 se vrátil zpět do Československa. V současné době žije střídavě ve Washingtonu a v Praze.
 
 
Změna programu: náhradní filmová projekce místo literárního večera s přednáškou Abela Posseho
Úterý 20. května
17:30 Sál Institutu Cervantes v Praze (Na Rybníčku 536/6, Praha 2, vstup ze Štěpánské ulice)
Muž z růžového nároží (El hombre de la esquina rosada, 1961-62, Argentina, režie René Mugica, španělsky, simultánní tlumočení do češtiny, 70 minut)
 
 
Středa 21. 5. v 18:00
Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea (Maiselova 15, Praha 1, 3. patro)
Literární večer s Arnoštem Goldflamem

Arnošt Goldflam (1946), dramatik a režisér, v životě vystřídal četná povolání. Krátce působil v již neexistujícím satirickém divadle Večerní Brno a amatérském Divadle X. Nejvýraznější je jeho období v brněnském (dříve prostějovském) HaDivadle, kde byl jako režisér do roku 1993. V současné době působí v divadlech po celé České republice. Je autorem více než padesáti her a dramatizací (Biletářka, Modrá tvář, Sladký Theresienstadt).
 

 

Valid XHTML 1.0 Transitional   webdesign@leptospiroza.com